30. března 2017

Z lodiček do holin

Tak se jmenuje knížka od Marcely Mlynářové, se kterou jsem trávila dny, když jsem před nedávnem ochořela. Ani jsem si nepřipadala provinile, že jenom ležím a čtu. Jednak jsem nebyla ničeho jiného schopná, a navíc se mi knížka opravdu líbila.


Autorka popisuje patálie, se kterými se během sžívání s novým domovem a s novým krajem potýkala, zvelebování zahrady kolem a nová místa, které se vydávala poznat.



Na konci každé kapitoly je takový závěr, nebo spíš moudro. S většinou naprosto souhlasím.


Autorku obdivuji za její přístup i za to, jak všechno zvládala. Doufám, že v pozdějším věku budu stejně vitální a nezávislá. Strašně ráda jsem si tuhle knížku přečetla.

A ještě jedna důležitá pravda z knížky na závěr:

VĚK NESTAVÍ MANTINELY.
CHCEŠ SE SMÁT, SMĚJ SE.
CHCEŠ BLÁZNIT, BLÁZNI.
BUDEŠ SPOKOJENĚJŠÍ, ŠŤASTNĚJŠÍ,
VYROVNANĚJŠÍ.

Vaše Dý

29. března 2017

Musím říct...

...že po neděli zahrada prokoukla. Strávila jsem na ní totiž celé odpoledne a konečně ji dopřipravila na jaro. Plelo se, doplňovala kúra do záhonů a odstraňovaly suché nebo omrzlé části rostlin. A nejdřív práce a až potom zábava, takže jsem fotografie pořizovala až večer - při zapadajícím sluníčku, které celý den tak úžasně hřálo :-)

Začala jsem u terasy. O růžičku jsem se tuto zimu bála. Dost by mě mrzelo, kdyby omrzla. Kolem ní už se klube spousta modrých modřenců.


Dále jsem postupovala přes "úrovně", jak jim říkám, které člení svah. Tam teď mimo jiných kvetou ladoňky a klube se hyacint.



Obě úrovně se spojují v "ostrůvku". Tady je, kromě sněženek, také spousta modřenců. A pokvetou i primulky.


Přes záhon lemující plot, kde fialové krokusy vystřídaly ty bílé, jsem postupovala k užitkové části zahrady.


"Políčko" jsem letos plánovala nahradit za pomoci rodiny dvěma vyvýšenými záhony, kam bych si přesadila a dokoupila bylinky. Kvůli zdravotním komplikacím, které se u nás bohužel vyskytly, si ale nejsem vůbec jistá, že to klapne. Uvidíme. Zatím se můžu alespoň radovat, že bylinky přečkaly zimu bez úhony.


Tedy až na vytrvalou majoránku. Ta dostala zabrat...


V části, která zakrývá dřevník, kvetou další krokusy - žluté a fialové.



Na zahradě je opravdu na co dívat. A hlavně pořád co dělat :-)
Mějte se fajn.
Vaše Dý

26. března 2017

Jemnost sama



Tak na mě působí věnec z bílých peříček.



Je tááák heboučký.



Objevila jsem ho už minulý rok před adventem. Hodil se na Vánoce a poslouží i Velikonoce.


 A už opravdu poslední foto :-)
Vaše Dý


20. března 2017

Dobroty ze soboty 12

Dobrý den všem!

Když jsem v pátek po dlouhé době opět prohlížela recepty na webových stránkách Kouzelných bylinek a narazila na dort z červené řepy, bylo rozhodnuto, co nám ukuchtím na víkend.


Budete potřebovat:
  • 1 velkou červenou řepu (já dala dvě malé)
  • 3 vajíčka
  • 70 ml slunečnicového oleje
  • 100 g hladké mouky
  • 70 g celozrnné mouky
  • 2 lžičky kypřícího prášku do pečiva
  • 1 lžička jedlé sody
  • 100 g třtinového cukru
  • 70 g karobu
  • 100 g sušených brusinek
  • 50 g sekané čokolády
  • máslo na vymazání a mletý kokos na vysypání formy

Červenou řepu zabalíme do alobalu a upečeme do měkka. Necháme vychladnout, pak ji oloupeme a rozmixujeme. Z řepy a všech ostatních ingrediencí vyšleháme těsto (brusinky a čokoládu jsem zamíchala až nakonec) a vlijeme do formy. Pečeme na 200°C asi 45 minut.


Karob jsem poznala až díky tomuto receptu, takže jsem ho doma neměla. Nahradila jsem ho kakaem, kterého jsem do těsta nasypala podle uvážení. Kdo by karob neznal, jako předtím já, tady je článek.


Upečený dort jsem po vychladnutí potřela svatojánským medem ze Dnů medu a přelila trochou citronového sirupu :-)


Tyto zdravější recepty obvykle spíš ze zvyku vynechávám. Vlastně ani nevím, proč. Možná mi prostě nechutnaly. Tentokrát jsem udělala výjimku a bylo to dobře. Na fotografii u Kouzelných bylinek jsem poznala paní Evu Francovou, neboli Kuchařku ze Svatojánu, takže originál receptu bude zřejmě od ní. Stojí za vyzkoušení :-)

Vaše Dý


13. března 2017

Jaro, jaro, JARO!!!

Dobrý den všem!

Tak můžu být v klidu, protože dlouho vyhlížené jarní kytičky už se konečně proklubaly na svět i na naší zahradě :-) Sněženek je nějak míň, než minulý rok, a iris vykvetl jen jeden (z čehož viním hrabající potvory kosáky), ale krokusů je požehnaně :-) A ještě budou. Mám vážně radost. Ještě se dočkat narcisů a tulipánů. Venku je čím dál tepleji a je déle vidět. Jaro, jaro, JARO je tady!!!






Mějte se fajn a užívejte sílícího sluníčka :-)
Vaše Dý