...Botanicus. Tolik lidí na jednom místě jsem dlouho neviděla (úspěšně se jim vyhýbám), fronty byly nekonečné, ale atmosféra místa a kolekce javorů všech barev upoutala mou pozornost naplno. Vyrazili jsme vychutnávat podzim a tady jsme s tím začali dokonale.
...tak jsme i letos museli zajet do Mravína. Nedá se nic dělat, nešlo to jinak. :-) A k mému potěšení jsem přemluvila tchyni, aby vyrazila s námi. Nebrala jsem si foťák, abych se jí mohla dostatečně věnovat, ale stejně jsem si to tam pak obíhala s mobilem...
...jsme si nechali na závěr upršené soboty. Tady nás dostihl další liják a únava z prošmajdaného dne. Musím přiznat, že jsme sem zajeli spíš už jen z povinnosti, abych si odškrtla poslední položku na seznamu otevřených zahrad. Nicméně nás tu pan majitel velice rychle probral, pobavil, napojil a nakrmil. A obdaroval. Odcházela jsem nejen s vytouženou sazeničkou divokého rajčátka.
Dříve tyto rozsáhlé zahrady poblíž Českých Budějovic nesly pojmenování Pozemské nebe, což naprosto vystihuje můj pocit z tohoto místa. Místní ženy bych opravdu nazvala vílami, děti bych ráda posílala na akce do Měsíčnice, kdybych nějaké měla, a sama bych prošla nejlépe všemi kurzy, které tu nabízí. Opravdu jsem litovala, že bydlíme tak daleko a že nic podobného ve své domovině nemám. Sem bych si chodila léčit duši.
Od pana Chlouby jsme pokračovali do dvou soukromých zahrad, které byly otevřené bez průvodce. Zřejmě se do víkendu přihlásily na poslední chvíli, a tak na webovkách zveřejněné nebyly, ale naštěstí na ně návštěvníky upozorňovali Chloubovi. A co vám mám povídat. Opět krása střídala nádheru.
…aneb u velikána zahradničení, u pana Pavla Chlouby. Zahrada menší, než jsem čekala, ale nabitá úžasnými zákoutími a citlivě a vkusně rozmístěnými dekoracemi. O rostlinách se ani zmiňovat nemusím, samozřejmě dokonalé. Prostě nemůžu mluvit jinak než v superlativech. Letošní víkend otevřených zahrad začal tím nejlepším.
