Tak se jmenuje knížka od Marcely Mlynářové, se kterou jsem trávila dny, když jsem před nedávnem ochořela. Ani jsem si nepřipadala provinile, že jenom ležím a čtu. Jednak jsem nebyla ničeho jiného schopná, a navíc se mi knížka opravdu líbila.
Autorka popisuje patálie, se kterými se během sžívání s novým domovem a s novým krajem potýkala, zvelebování zahrady kolem a nová místa, které se vydávala poznat.
Na konci každé kapitoly je takový závěr, nebo spíš moudro. S většinou naprosto souhlasím.
Autorku obdivuji za její přístup i za to, jak všechno zvládala. Doufám, že v pozdějším věku budu stejně vitální a nezávislá. Strašně ráda jsem si tuhle knížku přečetla.
A ještě jedna důležitá pravda z knížky na závěr:
VĚK NESTAVÍ MANTINELY.
CHCEŠ SE SMÁT, SMĚJ SE.
CHCEŠ BLÁZNIT, BLÁZNI.
BUDEŠ SPOKOJENĚJŠÍ, ŠŤASTNĚJŠÍ,
VYROVNANĚJŠÍ.
Vaše Dý
Myslím, že by tohle mohla být knížka pro mě. Přidávám si ji do seznamu k přečtení.
OdpovědětVymazatZávěrečný citát je velmi motivují:-)
Hezký večer, Dý.
Henrieta
Určitě nebudeš litovat. Paní v knihovně mě od ní odrazovala, že to není moje věková kategorie, ale fakt se mi líbila. Už mám do zásoby vypůjčenou další její knížku "Požitkářka".
VymazatMěj se krásně a děkuji za komentář! Pa pa.