Brassia

Dobrý den všem!

Brassia, nazývaná také "pavoučí" orchidej. Znáte? Já ji dostala od kamarádky předloni k narozeninám a tehdy jsem ji viděla poprvé. Květy tvarem opravdu připomínají pavouky, a nebo hvězdičky. Navíc krásně voní. Přiznám se, že všem svým orchidejím péči moc nevěnuji a přihnojovat jsem je začala až letos, ale i přesto mi brassie v listopadu takhle úžasně kvetla. Budu se o ně do budoucna starat lépe! Kéž to přežijí...

Vaše Dý

Střípky z domova a Zahrada v lednu

Dobrý den všem!

Dnes to bude po dlouhé době taková všehochuť z mých drobných domácích radostí a taky konečně něco ze zahrádky.

Orchidejka

Kvete mi růžová orchidej. Bohužel tentokrát jenom se dvěma kvítky. Kvůli vánoční výzdobě jsem ji přestěhovala do jiného pokoje a zřejmě se jí tam tolik nelíbilo.

Konvička pro chvíle bez elektřiny

Jistě si vzpomínáte na vichřici, která se po republice prohnala kolem Dušiček. U nás doma nenapáchala žádné škody, jenom vypadla elektřina. Není to nic výjimečného, stává se to při každé horší bouřce, ale tentokrát to bylo na celý den. Jak jsem byla vděčná, že máme v obýváku krbovky! Hřály nás, do jisté míry poskytovaly světlo a udělaly nám čaj. :-) A protože mi nestačilo množství z plechového hrníčku, vybavila jsem se na příští výpadek konvičkou. Nemohla jsem sehnat žádnou s pokličkou, která by se mi líbila, takže jsem nakonec shánění vzdala a pořídila si tuhle bílou. Byla sice bez pokličky, ale nevadí. Pasuje k ní poklička z bandasky na mléko.

Magnetek není nikdy dost

Alespoň ne pro mě, takže si jednoduchým způsobem přidělávám další. Nějaké hezké samolepky (tyhle květinové jsou z časopisu) nalepím na magnetky s ošklivým obrázkem a případně vystřihnu. Je to i fajn tvoření s dětmi. S naší Kamčou jsme takhle tvořili magnetky pro babičky. Místo samolepky Kamča namalovala obrázek, pak ho ještě přizdobila kamínky nebo třpytkami a dáreček byl na světě.

Zahrada v lednu

Byla jsem hodně zklamaná, že za celý prosinec a leden zahrádka neležela pod sněhem déle než přes noc. Často pršelo, v trávě to pořád jen čvachtalo... Prostě jako na hodně studený a ošklivý podzim. Byly také ale dny, zvlášť ke konci měsíce, kdy sluníčko úžasně svítilo a lákalo ven a kdy jsem objevovala nový život. A to už vonělo jarem. :-) Procházky po zahradě mě tolik dobíjí energií. Už se těším, až to zase začne.

Ale je mi jasné, že je teprve únor. Kdyby ještě chtěl padat sníh, taky by mi to nevadilo. :-)
Na závěr fotografie posledního lednového západu sluníčka.

Mějte se fajn.
Vaše Dý

Narozeninové květy

Dobrý den všem!

Musím se přiznat, že co nastalo tohle období krátkých dnů, jsem naprosto bez energie, bez nálady, špatně spím a co je nejhorší, ani fotit mě nebaví. Do práce za tmy, domů za tmy. Když se utrhnu dřív, tak stihnu západ sluníčka. Nápady by byly, ale bez sluníčka a světla prostě nemám na nic chuť. Možná bych potřebovala dovolenou, ale na tu si musím počkat až do Vánoc.

Aby blog neležel jen tak ladem, ukážu vám dnes kytičky, které jsem dostala o svých narozeninách. Slavili jsme je na začátku září. Byl to vlastně poslední opravdu letní den a byl báječný. Sešli jsme se skoro celá rodina a dostala jsem opravdu nádherné dárky. A ještě dlouho mi je pak připomínala vůně těchhle nádherných kytiček.

První - oranžovou lilii - jsem dostala od manžela. Bylo to ještě před oslavou, takže ve váze stačila úplně odkvést, aby ji pak plynule nahradila růžová lilie od taťky. Musím podotknout, že mi silná vůně lilií nikdy nevadila, ale tahle voněla opravdu intenzivně po celém domě. :-)

Tohle je ta růžová od taťky. Taky nádherná, že? :-)

A teď jsou na řadě růžičky. Od mamky...

 

...a od bráchy.

Všichni čtyři se vytáhli, takové krásné květiny! A ještě jeden květ byl úžasný. Ten na dortu. Nechávala jsem ho dělat opět u paní Matějkové (která nám dělala menší svatební dort), opět byl bezlepkový a opět nezbyl ani kousek. Výběr barev a dekorování jsem nechala naprosto na paní Matějkové a myslím, že se prostě trefila.

To je pro dnešek a vlastně i z mých narozenin vše. V průběhu oslavy jsem nefotila, takže nemám víc co ukázat.
Mějte se báječně!
Vaše Dý

Tak to vypadá...

...že letošní poslední vzpomínku na sníh mám ze soboty, kdy jsem vyrazila na menší procházku kolem naší chaloupky. Po sluníčku, které se tento týden činilo a hřálo, nebylo tehdy ani vidu a po kotníky jsem se bořila ve sněhu. Zaujaly mě zásoby dříví, co máme na topení v krbovkách. Některé kousky nebyly pod vrstvou sněhu vůbec vidět.

Růžový hyacint, který mi dělal parádu doma na jídelním stole, odkvetl, a i když jsem místo něj původně už žádnou jarní kytičku dávat nechtěla, přece jen jsem si pořídila další. Znovu hyacint a tentokrát modrofialový.

Se sluníčkem, které dovnitř tak úžasně svítilo, už to opravdu vypadalo na jaro. Za to dnes... Déšť a mlha jako na podzim.
Vaše Dý

První únorové dny...

...se nesly ve znamení nového sněhu, mrazů a ledovky. Vždycky, když připadne, jdu se podívat po stopách, co nechávají ptáčci ve sněhu. Přijdou mi hrozně roztomilé a srandovní :-)

Víkend ale přinesl oblevu. Teploty se vyšplhaly i k pěti stupňům. Z nadšení jsem místo zimních bot vytáhla podzimní a měla jsem pocit, že každou chvíli už bude cítit jaro. K jarní náladě mě lákají taky moje kytičky, které se dali do květu...

...a jarní cibuloviny, které už jsou k pořízení snad všude. Krásné fotografie hyacintů přineslo únorové číslo Krásného venkova.

V televizi ale vyhrožovali, že nás znovu čekají teploty pod nulou. No, na jaro je vlastně přece jen brzy... Ale uvidíme. Zatím se mějte hezky.
Vaše Dý

Střípky z víkendu

Dobrý den všem!

V minulém příspěvku jsem vám psala o domácím česnekovém sirupu. Dech je po něm samozřejmě příšerný, ale musím ho všem doporučit, protože účinky jsem na sobě ucítila hned v příštích dnech. Než jsem ho začala po lžičkách srkat, vyrazili jsme na výstavu na pardubický zámek. Bylo jenom pět stupňů pod nulou, ale já měla pocit, že je alespoň minus dvacet. Nesvítilo sluníčko a foukal studený vítr. I přes několik vrstev oblečení jsem se bála, že umrznu. I když se o mě po tomhle zážitku pokoušela nemoc, česnek v kombinaci s citronem a medem (tedy samé skvělé věci) zaúřadovaly, a cítím se naprosto fit. Takže - směle se pusťte do výroby a zásobte se žvýkačkami! :-)

Něco málo o výstavě, o které jsem psala výše. Měla jsem ji v plánu už asi od listopadu, ale dávala jsem přednost pečení cukroví, takže byla odsunuta až na leden. Vlastně na poslední chvíli, protože 5. února končí. A o co se vlastně jedná? O výstavu replik korunovačních klenotů. Vím, nejsou to originály, ale za nimi se mi do Prahy zřejmě nikdy chtít nebude.

Vlevo: jablko z druhé strany. Vpravo dole: rukojeť žezla.

Ve Velkém gotickém sálu jsme si na panelech přečetli něco o životě Karla IV., jeho manželkách, dětech a některých osobnostech jeho doby,...

Reprezentační oděv královny, ideová rekonstrukce, první třetina 14. století.

...ve vitrínách jsme si prohlédli repliky i artefakty nalezené nejen v Pardubickém kraji...

Vlevo: železný meč nalezený u Žampachu, replika svatováclavského korunovačního meče, kterou do výstavy zapůjčil K. Floryk. Vpravo nahoře: železný klíč nalezený u Starých Čivic, železný otočný klíč nalezený u Hlavačova.

...a venku před zámkem jsme se pobavili s pávy. :-)

Na víkend jsme měli opět naplánovanou rodinnou oslavu, takže jsem se mohla realizovat. Kytička pro tchyni byla barevně sladěná s dárkem. Bohužel jsem nestihla pořídit společné foto.

A pochoutka pro tchána, o které napíšu příště. Kdyby někdo nemohl vydržet, tady je malá nápověda.

Zatím vám přeji krásné zasněžené dny.
Vaše Dý