Procházka na Oheb

...s vyhlídkou na přehradu Seč a její ostrůvek. Na Seči jsem nebyla snad dvacet let, na Ohebu ještě déle. Chytla mě nostalgie, tak jsme vyrazili.

Hrad Oheb byl podle pověsti založen už v jedenáctém století, ve skutečnosti to ale bylo ve století 14. - 15. Do dnešních dnů nám z něj zbyly pouze části hradeb, vstupní brány a sklepení a dvě bašty pro děla.

Sečskou přehradu postavili v letech 1924-1934 na řece Chrudimce. Nabízí aktivity samozřejmě hlavně v létě, kdy jsou pláže plné a lodičky a šlapadla neustále v provozu, ale její okolí pohladí duši kdykoliv. Ostrůvek patříval skautům, dnes je z něj přírodní rezervace. Prý voda kolem něj je nejčistší.

Skály, staré stromy... prostě divoká příroda u přehrady.

Na Seči kromě Ohebu najdete ještě jednu méně nápadnou zříceninu. Nad tunelem na hrázi si všimněte okénka a kamenné zdi. Tam stával Vildštejn.

Tak krásné místo máme kousek od domova a my tam nejezdíme. Stále je co dohánět. Pokud vás zajímá víc o přehradě, můžete si přečíst a poslechnout reportáž Českého rozhlasu.

Motýlek Dý

V sasankově

Jak něžné jsou jarní kytičky. Vypadají křehce, ale přitom je klidně můžete pošlapat a ony se zvednou a stejně vykvetou. Kéž bych tolik síly na jaře měla i já. :-)

Jaterníky

 ...jsem naposledy viděla na kraji Národního parku Podyjí, kde jsme se s manželem toulali před dvěma lety. A od té doby nic. U nás vídám jen hajní sasanky, ale na tyhle něžné fialové ne a ne narazit. Vybírám si buď špatná místa, nebo špatný čas - každopádně je to ale důvod k dalšímu toulání. :-)

Mašovický potok

Andělský mlýn a světlo v lese

Poslední procházka

...po kraji, kde máme chaloupku, na dobu delší, než jsem čekala. Co se dá dělat, však ona nám ta uzávěra nakonec uteče.

Vydali jsme se opět ke kapli Nanebevzetí Panny Marie, tentokrát ale z druhé strany cestou do Schořova. Tam chodíváme spíš výjimečně, takže jsme si ve vesničce všechno pořádně prohlédli - a hele, mufloni. :-) 

Vyhlídka od kaple na Čáslav a na továrnu na mraky Chvaletice. Lavička výjimečně nebyla obsazená.

Kaple je stále stejně oprýskaná (hlavně, že ne víc) a i tak je pořád krásná. Já tyhle oprýskané zdi a oprýskané detaily ráda.

Myslím, že ani není třeba to psát. Je tam prostě krásně.

Motýlek Dý