Fialkový - nefialkový - cukr

Dobrý den všem!

Byl to spíš jen takový pokus, ale povedl se, tak se s vámi můžu podělit. Na jaře jsem si usušila bílé fialky a zavřela jsem je do sklenice s krystalovým cukrem. Pak jsem na ně jaksi pozapomněla... a objevila je teprve nedávno.

Cukr byl fialkami krásně ovoněný, ale intenzivní vůně to nebyla. V čaji by se určitě úplně ztratila, ale třeba na pocukrované bábovce nebo sušenkách by mohla být poznat, takže jsem cukr i s květy šoupla do mixéru a nechala rozemlít na moučku.

No a pak jsem si to musela ještě vyšperkovat. :-) Už těším, až ho použiju. Jsem zvědavá, jestli z něj fialky někdo pozná. Jen ještě najít nějaký recept třeba na tu bábovku, který by lehounká vůně fialek doplnila.

A když už fialky ani cukr fialové nebyly, ukážu vám tady alespoň moje fialové minipetúnky. Letničkám jsem nikdy neholdovala, takže jsem měla tyhle krásky poprvé, ale určitě ne naposledy. Takhle dělaly parádu v létě...

...a takto se snaží ještě teď. Je mi tak líto, že jejich čas definitivně končí. Snad na ně příští rok zase narazím.

Mějte se fajn a díky za nakouknutí.

Motýlek Dý

Svatomartinský

Dobrý den všem!

Letos jsem se o svatém Martinovi nechtěla vůbec zmiňovat, ale když k mému překvapení manžel dvanáctého v noci hlásil "je bílo" a já nevěřícně spěchala k oknu a uviděla, jak padají ty úžasně velké vločkové chuchvalce, jaké si přejete na Vánoce, dostalo mě to do sváteční nálady. Kdyby nebyla tma, vyběhla bych s foťákem hned na zahrádku, ale focení se stativem nemám nacvičené. Nechala jsem si to až na ráno, jela jsem kvůli tomu i později do práce (protože už je tu to hrozné období do práce za tmy - z práce za tmy), ale prostě jsem si první letošní sníh chtěla zvěčnit. Čekala jsem, až se trochu rozední, ale ejhle, pršelo... :-/

O víkendu jsem se pustila i do rohlíčků. Motala jsem je z tohoto tvarohového těsta, které jsem si nechala den odležet v lednici - je to tak nejlepší - a náplň jsem dělala dvojí. Jednu z úžasných bezinkových povidel (nad nimi se rozplývám pokaždé, protože jsou prostě skvělá) a druhou z vlašských oříšků, vanilkového cukru a bílku.

Sv. Martin

A ještě co o svatém Martinovi říká knížečka Pověsti a legendy od Kláry a Jiřího Trnkových, ze které jsou úryvky i obrázek níže.

Jeho jméno znamená "odvážný a smělý". Následoval svého otce a stal se vojákem u císařského jezdectva, je tedy patronem vojáků, jezdců a koní, ale i kovářů, krejčích, vinařů, pastýřů, chudáků nebo vězňů. Nechal se pokřtít a po odchodu z armády se teologicky vzdělával.

"Ve jménu křesťanské lásky se zastával odsouzenců, zachraňoval nespravedlivě vězněné, snažil se zabraňovat rozsudkům smrti.

...Zemřel v osmdesáti letech a 11. listopadu byl podle svého přání pohřben do prostého hrobu mezi věřící...

...Další pověsti se vztahují k husám... rušily biskupa při kázání kejháním a za trest pak skončily na pekáči. Proto prý při svatomartinském posvícení patří na stůl pečená husa.

U nás býval svátek svatého Martina důležitým dnem v životě čeledínů a děveček, protože jim končívala roční služba a dostávali za svoji práci odměnu."

To je pro chudinky husičky dost tvrdý trest... Ale je pravda, že my si ji každý rok dopřáváme taky. Letos byl Martin prostě se vším všudy a já jsem si ho užila. Ze sněhu jsem se radovala jako malé dítě :-) a jsem moc ráda, že se ještě umím takhle radovat.

Tak díky, svatý Martine, žes přijel, a vy se mějte fajn!
Motýlek Dý

Makový kvítek

Moje brož se mi letos zdála už trošku okoukaná, takže jsem poprosila mamku o tenhle kvítek. Než dopila kafčo, byl hotový. Já, háčkem stále ještě nepolíbená, jsem jen zírala, jak jí to jde od ruky. :-) Návod najdete tady na Youtube.

Kdyby někdo nevěděl, vlčí máky se nosí kolem 11. listopadu k uctění válečných veteránů a památky padlých vojáků. V naší republice se to pomalu rozmáhá a podle mě je to jenom dobře. Třeba v Pardubicích byl za dobrovolnou částku makový kvítek k zakoupení v pokladně na zámku.

Také máte svůj?

"When you go Home, tell them of us and say,

For your Tommorow, we gave our Today."

John Maxwell Edmonds

Kohima Epitaph

Mějte se fajn!

Motýlek Dý

Podzimní vyhlídka

aneb "Poprvé na Bezdězu" nebo také "Jak jsem zazdila Bezděz"

Dobrý den všem!

Po dlouhé době jsem vzala do ruky foťák, když jsme s manželem vyrazili vychutnávat podzim do Máchova romantického kraje. Počítala jsem s tím, že mimo sezónu se u Velkého rybníku, jak se dříve nazývalo Máchovo jezero, nic moc dělat nedá, a moc jsem se na to těšila. Dlouhé procházky v šustícím listí, sychravo, mé milované mlhy a zázvorový čaj v jedné skvělé kavárničce v Doksech. Nicméně na nás vykouklo i sluníčko, a to právě když jsme se jeli podívat na Bezděz. Nebylo sice vidět široko daleko, jak tomu jistě bývá v povedených letních dnech, nicméně já jsem byla vážně spokojená. Kochala jsem se barevným listím, kamením na cestě i posledními kvetoucími rostlinkami. Prostě jsem si tuhle procházku opravdu užila. Ani mi nevadilo, že na hradu bylo samozřejmě zavřeno.

Na hrad se stoupá křížovou cestou. Kapličky jsou prázdné a bohužel posprejované...

Vyhlídka na vrch Malý Bezděz. Tam jsme původně taky chtěli vyrazit, ale ledový vítr, který nás celou cestu ošlehával, nás velmi rychle odradil.

Nahoru k hradu vede nákladní lanovka.

Upřímně se přiznávám, že jsem celou dobu koukala směrem od hradu. Až když jsme se dali na cestu zpátky, došlo mi, že jsem si ho vlastně vůbec neprohlédla.

Nakonec jsme se ještě prošli vesničkou, která je starší než samotný hrad. Je to malebné místo se spoustou zajímavých detailů na zahradách i domech.

Pohledem přes šípky jsem se s Bezdězem rozloučila. Mrzelo mě, že jsem mu věnovala tak málo pozornosti, ale na druhou stranu mám důvod k další návštěvě. Tentokrát v turistické sezóně a snad i s prohlídkou.

Mějte se fajn, užívejte podzimu a díky za návštěvu.
Motýlek Dý