Za špatného počasí

Dobrý den všem!

Co nám podle kalendáře začalo léto, je počasí příšerné. Předminule jsem psala, že sluníčko praží a je dusno. To v posledních dnech přešlo v bouřky a déšť a zrovna, když máme jet na prodloužený víkend na Moravu. Kvůli výletům mi to nevadí, budeme si památky prohlížet prostě zevnitř, ale mám obavy o zahradu. Bouřka minulý týden s sebou sice nepřinesla kroupy, jako jinde v republice, ale silný vítr nám přetrhl plastové pásky připevňující černý rybíz k opoře a ten se tedy zlomil. Skoro až u země, takže je po stromku. Třeba ten zbylý pahýl ještě obrazí. Ostatní stromky manžel převázal kovovými pásky, ty snad vydrží.

Co nadělám... Obrečela jsem ho, otrhala zralé kuličky a udělala marmeládu. Nedávala jsem žádný želírovací přípravek, pouze cukr a rybíz.

Další bouřka přišla v úterý odpoledne, když jsem se vracela domů. Tmavě modrý, skoro černý mrak byl strašlivě nízko a přímo nad naší vesnicí. Skoro jsem se bála pod něj vjet. Litovala jsem, že u sebe nemám foťák ani mobil, abych tu děsivou, ale krásnou modrou vyfotila. Zřejmě jsem ale dorazila, když se už všechno chýlilo ke konci, protože mě zastihl jen silný prudký déšť.

O něco později jsme vyrazili na chaloupku a já litovala absenci fotoaparátu podruhé. Auto stoupalo do kopce mezi poli. Mraky, teď už šedivé a rozpadající se, byly ještě níž, než předtím ten velký bouřkový. A ještě níž a ještě, až najednou se dotýkaly země a my jimi projeli. Nejdřív jsem myslela, že je to jen pára stoupající z polí a lesů, ale nebyla. Nikdy před tím jsem se s ničím takovým nesetkala. Možná, že vy ostatní ano. Třeba je to na horách (po kterých já moc nejezdím) běžné. Pro mě to byl ale naprosto úžasný zážitek.

Druhý den ráno bylo všude bílo. Od mlhy, samozřejmě, nečekalo mě překvapení jako letos v dubnu :-). V tomhle kraji rybníků a potoků je mlha běžná, ale takhle hustá na mě pokaždé působí pohádkově. Tentokrát jsem pořídila snímky alespoň na mobil, když jsem cestou do práce vyhazovala plasty do kontejneru. Viditelnost u nás jsem odhadovala tak na 10, 15 metrů, ale čím blíž Pardubicím, tím lepší.

I ze špatného počasí můžou vzejít dobré věci a radost :-)
Mějte se fajn.
Vaše Dý

Knižní novinky v mojí kuchyni

Dobrý den všem!

Dnes bych vám ráda přestavila tři knížky receptů, ze kterých můžu nově čerpat.

Velkou sýrovou nakládačku od autorek Ivy Bartošové a Kateřiny Suché jsem dostala od manžela :-). Pokukovala jsem po ní už delší dobu a podle fotografie na obálce jsem dělala svůj první naložený hermelín. Kromě receptů na nakládání, které jsou jednoduché a ingrediencemi dostupné pro každého, v ní najdete i recepty na pomazánky nebo na grilování. V úvodu je pár informací pro začínající "nakládače".

"Opravdu dobře naložená kniha, aneb první kuchařka nakládaných hermelínů."

"V dobrém sýru najdeš sílu, zvláště pak v nakládaném hermelínu.
A tak neváhejte a pusťte se do nakládání!"

Nalož to - kujeme pi(c)kle v kuchyni od Daniely Turecké je také o nakládání, nicméně je obsáhlejší než předchozí kuchařka, protože se neomezuje pouze na hermelíny. Najdete v ní recepty i na nakládanou zeleninu nebo ryby, pesta a také speciální anglické chuťovky. Na začátku je opět trochu teorie - o sýrech, o sklenicích nebo jak správně nakládat. Jako bonus je na konci i pár nápadů, jak naložit s prázdnými sklenicemi.

"Daniela je stále dobře naložená, kreativní, mladá žena, a tak není divu, že svou vášní pro nakládání začala plnit nejen spíže rodiny a přátel, ale také stránky jedinečné kuchařské knihy Nalož to, která se jako vůbec první v Čechách věnuje nakládání sýrů, zeleniny a nejrůznějších specialit do sklenic."

"Kniha vás nadchne 50 prověřenými recepty na ty nejlepší klasiky i nakládaná jídla netradičních chutí (každý doprovází stylová fotka pokrmu) a dalšími kreativními projekty se sklenicemi!"

Na konec jsem si nechala Zázraky ve sklenici, které jsou v současnosti k dostání v supermarketech Penny a určitě stojí za zmínku. Nic moc jsem od toho nečekala, ale byla jsem velmi mile překvapená. Krásné fotografie (stejně jako u výše uvedených knížek) a recepty rozdělené podle ročních období. Některé jsem už znala a dělala (sedmikráskový med, ořechovka) a některé si ráda vyzkouším poprvé.

Takto posilněna novými knihami jsem se dala do nakládání. Výsledek vám určitě ukážu :-)
Zatím se mějte krásně!

Vaše Dý

Střípky z domova

Spousta věcí mi udělala radost, takže vám je chci ukázat :-)

Začnu africkou fialkou. Dostala jsem tuhle a pár dalších jako miminka od kolegyně asi tak v době, kdy jsme se nastěhovali. Letos jsem je začala přihnojovat. Zbujněly, listy ztmavly a konečně vypadají jako fialkové. Poprvé mi jedna vykvetla a je bílá, což jsem si moc přála. A těch květů! A ještě nevykvetly všechny :-)

Když jsem na jaře přesazovala a rozdělovala cibulky kaly, byla tak přemokřená, že jsem si myslela, že jsem ji zabila. Díky bohu se vzpamatovala a taky kvete.

Tyhle dva náramky mi z ničeho nic sám od sebe vyrobil náš sedmiletý synovec. Perfektní barevný doplněk letního šatníku :-) Dal mi tam i motýlka, aniž by věděl, že je mám ráda, klučina jeden ;-)

Minulou neděli jsme zakončili výborným pstruhem z grilu u našich,...

...dnešek zakončíme dvojnásobnou kulturou - divadlo na zámku. Docela mě zarazilo to sedadlo a řada 0, snad nás usadí :-)

Jinak tady u nás sluníčko praží o sto šest. A pokud ne, tak je dusno a to je mnohem horší. Podle meteorologů to ještě není maximum, ale mně to tedy bohatě stačí - teploměr nám už ukázal i 34°C! V tomhle už se nedají trávit celé dny venku. Chtě nechtě jsme zalezlí doma a vycházíme až v podvečer. Ale to nevadí, protože už je konečně léto :-) Co mi ale opravdu vadí, jsou ty kocouří boje. Sousedovic Gregor na nás teď moc času nemá (což je pochopitelné), ale když už přijde, vždycky má na hlavě nějakou novou ránu. Dnes přišel s tímhle. Jako bolestné dostal alespoň kočičí pamlsek.

To je pro dnešek vše.

Hezký zbytek víkendu :-)

Vaše Dý

Tak jsem se i já dočkala

Konečně mám svůj vyvýšený záhon! Hurá!

Dobrý den všem!

Začalo to všechno minulý rok v létě, kdy mi došlo, že na tom našem políčku pořád klečet nejen že nechci, ale ani nemůžu, když pak druhý den sotva vyjdu schody do patra. Realizaci jsem si plánovala ještě ten rok na podzim, aby byl na jaře připravený k použití. Jenže pak přišlo ono jaro a záhony - teď už měly být dva - pořád nikde. Letos těsně po zmrzlých jsme dodělali alespoň jeden. Není dokonalý, beru ho jako takovou testovací verzi, ale jsem s ním strašně moc spokojená.

Pro dřevo jsme zajeli na pilu do Medlešic. Brali jsme fošny 5 cm tlusté, 20 cm vysoké a 5 m dlouhé. Manžel mi je rozřezal na požadované délky a já pak natírala a natírala. Použila jsem olejový nátěr v mé nejoblíbenější tmavě hnědé barvě. Aby se olej řádně vsákl, musíte štětec namočit jen maličko a pak pořádně roztírat. A pak ještě druhou vrstvu. Natírání trvalo z toho všeho nejdéle, ale vyplatilo se, protože voda po prknech krásně stéká a nevsakuje se.

Kvůli váze prken jsme záhon montovali v místě. Dalo nám to zabrat. Prkna se zkroutila, jak vysychala, ale nějak jsme to sfoukli. Na dno záhonu přišlo šestihranné chovatelské pletivo, které zabrání hlodavcům, aby se do záhonu dostali, kolem dokola boků ještě nopová folie, která zamezí přímému kontaktu zeminy se dřevem, a pak už následovalo plnění jednotlivými vrstvami. Já nejsem zase až taková pěstitelka, takže jsem na tohle příliš nedbala, ale pokoušela jsem se udělat to správně. Na dno jsem poskládala kusy dřeva, které jsem si vypůjčila od manžela ze dřevníku :-). Měly by pomoci udržet v záhonu vodu. Na ně jsem navrstvila drny se zeminou, které jsme na místě odkopali. Další vrstva byla z částečně zetlelé trávy a drobných větví s listím, na to opět vrstva zeminy a pak už poslední vrstva, do které jsem zeminu promíchala s hotovým kompostem.

Používala jsem zeminu z políčka. Bývalí majitelé museli pro pěstování navézt kvalitnější půdu, protože všude jinde je to samý kámen a jíl. Neměli jsme jí sice k dispozici tolik, kolik bych si představovala, ale nebyl čas shánět jinde. Rostlinky už potřebovali zasadit. Doplním ji na podzim, až bude po úrodě.

Stávající políčko je výš než trávník, což se mi nikdy nelíbilo, takže jsem záhon chtěla zasadit o něco níž a půdu kolem potom odkopat a terén tedy dorovnat. Mákla jsem si a nemohla jsem si pomoct a kopala jsem i v těch největších vedrech, ale mám hotovo :-)

Záhon má rozměry 2,5 m na 1,4 m, vysoký je 80 cm. Prázdný mi připadal velký a nebyla jsem si jistá, že ho využiju celý. Když jsem ho ale na konci května osazovala, hned mi bylo jasné, že je malý. Chtěla jsem do něj přesunout i sazeničky dýní vypěstované ze semínek z loňských dekorací, ale nevešly se. No, a takhle už si to tam všechno bují.

Letos jsem si kromě zelené bazalky pořídila i červenou. Obě v záhonu krásně zkošatěly. Červenou jsem nechala vykvést a byla krásná.

Teď by bylo fajn pustit se do druhého kousku :-)
Přeji vám příjemné, už i oficiálně letní dny!
Vaše Dý

Jahodový topping podruhé

Dobrý den všem!

Po úspěchu u nás doma s toppingem z růžového vína jsem chtěla vyzkoušet recept na topping s bílým rumem. V tomhle receptu se alkohol přidává až na konec, tedy nevyvaří se a topping je tedy lehce alkoholický.

Potřebujeme:

• 500 g jahod
• 400 g krupicového cukru
• 1 balíček Želírfixu 1:1
• 100 ml bílého rumu (který má nejlépe 30-37 %).

Jahody pokrájíme na větší kusy. Cukr promícháme s želírfixem a opatrně do něj zamícháme jahody tak, aby byly všechny obalené. Takto necháme zakryté v ledničce 24 hodin pouštět šťávu. Následující den za stálého míchání přivedeme k varu a na vyšším stupni povaříme 4 minuty. Odstavíme z plotny, přimícháme rum a plníme do sklenic, které obrátíme dnem vzhůru.

Já jsem jahody nechala vařit o něco déle a místo toppingu je z toho spíš marmeláda. Nevím, jestli je to želírfixem, používala jsem ho poprvé, ale ztuhlo to dokonale...

Při ochutnávání jsem navíc zjistila, že jsem sáhla po rumu s kokosovou příchutí. Nebylo to špatné :-) Příště dám rumu o něco víc :-)

Mějte se fajn!

Vaše Dý

Jahodový topping poprvé

Dobrý den všem!

Nikdy jsem nebyla moc na jahody, vždycky spíš na třešně nebo višně, takže třeba jahodovou marmeládu jsem nikdy nedělala. Když jsem ale v brožuře receptů od Dr. Oetkera objevila jahodový topping z růžového vína, musela jsem ho kvůli tomu vínu vyzkoušet. Manželovi i mně moc chutnal a zásoby nevydržely ani do zimy. Pro velký úspěch jsem ho tedy vařila i letos a podělím se s vámi o recept.

Potřebujeme:

• 650 g jahod
• 200 ml růžového vína
• jeden balíček Želírovacího cukru Extra 2:1 od výše jmenovaného výrobce

Jahody pokrájíme na malé kousíčky. V hrnci je promícháme s vínem a pak s želírovacím cukrem a přivedeme k varu. Za stálého míchání vaříme nejméně pět minut a průběžně se pokoušíme odebírat pěnu, což jde špatně kvůli kousíčkům jahod. Horké plníme do sklenic, které ihned obrátíme dnem vzhůru, aby se víčka zatáhla. To už všichni znáte :-)

Dobrou chuť!

Vaše Dý

Než projela sekačka

Skoro letní podvečer na chaloupce. Jen kdyby se po západu sluníčka tak neochlazovalo...
Mějte se krásně :-)
Vaše Dý

Růžový sirup

Dobrý den všem!

Jak jsem slíbila...

Budeme potřebovat 100 (ale klidně i více) okvětních plátků růží, 250 g cukru, 5 g kyseliny citronové a 2 litry převařené vody.

Okvětní plátky ve sklenici zalijeme převařenou zchladlou vodou a necháme 24 hodin macerovat. Druhý den macerát scedíme a rozmícháme v něm cukr a kyselinu citronovou. Přivedeme k bodu varu, ale poté odstavíme a víc už nezahříváme. Po vychladnutí můžeme plnit do lahví.

V původním receptu macerát získal narůžovělou barvu. Mně zůstal čirý a lehce zakalený. Zrůžověl až po přidání kyseliny citronové. Celý dům byl při vaření provoněný růžemi :-)

Stejně jako u šeříkového sirupu vůni po přičichnutí prostě necítím. Cítím ji až po napití, na jazyku.
Je to dobrota.
Vaše Dý

Ruj vlasatá

...nebo také škumpa vlasatá, latinsky Cotinus coggygria. Kultivarem si nejsem jistá, ale mohla by to být Red Beauty. Ve večerním sluníčku vyniknou její dokonalé listy. "Chomáče" květů na sebe ale strhávají veškerou pozornost a listy jim vytvářejí pěkné pozadí.

Růže, kam se podíváš

Dobrý den všem!

O růži svraskalé i o žluté růžičce u terasy jsem tu už psala. Teď nastal jejich čas a zahrada úplně ožila. Všude se linula jejich vůně, bylo to úžasné :-)

Letos mě čekala doslova záplava žlutých květů! Jak můžete vidět, poupátka začínají v oranžové barvě. Když se rozvíjejí, září sytě žlutou a plně otevřené květy jsou světle žluté.

S kapkami deště...

...a s hmyzími návštěvníky. Včeličky měly pré :-)

Jsem opravdu vděčná, že tu jsou. Nejen kvůli jejich kráse, ale taky proto, že je hned po ovocných keřích a bylinkách využívám v kuchyni nejvíce. Suším okvětní plátky i celá poupátka do čajových směsí, kde vypadají úžasně.

Sušila jsem si i šípky růže svraskalé na čaj.

Ze žlutých okvětních plátků jsem dělala marmeládu....

...a letos jsem chtěla vyzkoušet ještě sirup z těch růžových. Povedl se, takže se s vámi můžu v některém z příštích příspěvků podělit :-)

Zatím se mějte báječně!
Vaše Dý