9. července 2017

Archeoskanzen v Modré


Dobrý den všem!

Jak jsem psala minule, v Modré je několik míst, kde se zabavíte, a všechny v jednom areálu. Jde o Skanzen, centrum slováckých tradic. Z Živé vody jsme šli rovnou do kavárny - prodejny - vinotéky zvané Tržnice. Počasí se oproti ránu vylepšilo, mraky ukázaly oblohu a sluníčko začalo pražit, a já v dlouhých kalhotách a s mikinou sbalenou v tašce jsem se nutně musela ochladit. Dala jsem si jitrocelovou limonádu s citronem a jahodami. Pak jsme mohli pokračovat dál.


Archeoskanzen


"Archeoskanzen Modrá - Velkomoravské sídliště středního Pomoraví. Je významným subjektem názorně osvětlující jednu z nejvýznamnějších etap našich národních dějin."

"Skanzen představuje ideální podobu opevněného sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Všechny stavby vznikly na podkladě skutečných archeologických nálezů z oblasti středního Pomoraví."

Jedinečná možnost nahlédnout do osady dávných Slovanů a dozvědět se něco o naší historii. Natáčeli se tu scény pro sérii a film Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů. Každý dům ve vesničce je postavený jinou technikou a je označený číslem, podle kterého si v průvodci najdete informace. V hlavní budově je umístěna expozice o Cyrilu a Metodějovi, Praotci Čechovi a prvních Přemyslovcích. Dětem prohlídku zpestří hospodářská zvířata, která se po osadě pohybují volně.







Venku před archeoskanzenem je pro děti vystavěné dřevěné bludiště. Pořád bylo plné a děti řádili, co mohli.


Mezi bludištěm a archeoskanzenem vede cesta na kopec, kde je kostelík sv. Jana - rekonstrukce velkomoravského kostela, jehož základy byly odkryty a jsou naznačeny opodál. Kostelík byl svatebně vyzdoben, oddávající a hudebníci byli přítomni, svatebčané se ženichem a nevěstou však nikoliv.


Sluníčko pražilo, vzduch byl horký a na polích dozrávala úroda. Viděla jsem to, co jsem se snažila popsat v kolonce blogu "O mně". Bylo to krásné. Ovšem po sejití zpět k budovám skanzenu bylo nutné opět se ochladit v kavárně, tentokrát limonádou z šalvěje.


Tolik z archeoskanzenu.
Mějte se báječně :-)
Vaše Dý

8. července 2017

Živá voda

Dobrý den všem!

Protože jsme byli v Uherském Hradišti jenom na tři dny a taky kvůli vířivce na pokoji, která nás tak krásně obírala o čas, spoustu důležitých míst jsme neviděli. Nestihli jsme třeba archeologické naleziště v části města Sady, nenavštívili jsme Slovácké muzeum (vlastně jsem si neudělala ani fotku) a ráda bych se bývala podívala i do muzea bonsají ve Starém Městě. Co se dá dělat, třeba příště.

Kde jsme se ale podívat byli? První výlet jsme si udělali do Modré, kde je hned několik zajímavých míst.

Živá voda



"Botanická a sladkovodní expozice. Seznámíte se s životem ve vodě i kolem vody, s vodními živočichy i rostlinami řeky Moravy, přilehlých potoků i tůní. Ve venkovním areálu procházíte bohatou výsadbou zeleně. Najdete zde typické moravské biotopy s jejich charakteristickými bylinami a dřevinami (například chřibské prameniště, venkovskou bylinkovou zahrádku či moravský lužní les)."

Tohle je ráj pro rybáře. Velké ryby a pár želv můžete obdivovat ze břehu velkého jezírka, které je v zadní části i koupací, a nebo z podvodního tunelu. Ženy si zase přijdou na své při procházce venkovní částí, kde jsou vysazené bylinky označené keramickými cedulkami.







Na shledanou u dalšího výletu!
Vaše Dý

7. července 2017

Náš prodloužený víkend

...v Uherském Hradišti.

Lékárna U Zlaté koruny - kulturní památka, barokní budova s renesančním jádrem; Radnice na Masarykově náměstí - vystavěna v letech 1891 až 1893, novorenesanční průčelí zdobí atlanti od pražského sochaře Antonína Poppa; socha mnicha na Masarykově náměstí; kovový model města - ukazuje jeho podobu v roce 1670

Dobrý den všem!

Původně se mi nikam jet nechtělo. Bála jsem se, jak to zvládne zahrada (jestli budou pokračovat lijáky a bouřky, aby nebyly přemokřené květináče, a nebo naopak jestli se počasí vyletní a sluníčko bude pražit, aby mi kytinky netrpěly žížní), a v práci už jsem delší dobu ve stresu, a i když jsem si dovolenou naordinovala už ve čtvrtek, pořád se mi to nedařilo vypnout. Upřímně jsem nevěřila, že bych si to mohla užít. Ale pobyt už byl zaplacený a manžel se těšil na vířivku, která měla být na pokoji, takže jsme vyrazili. A dobře jsme udělali. Bylo to skvělé a strašně jsem si to užila! I počasí bylo super, na Moravě je vždycky tepleji.

Matyášova brána

Uherské Hradiště je krásné opečovávané město, v tuhle dobu plné rozkvetlých rostlin a levandule. Skoro každý dům měl nádherně upravenou předzahrádku nebo zahradu, na balkonech paneláků bylo alespoň po jednom květináči. Bylo vidět, že v tomhle kraji mají přírodu rádi. Každý, s kým jsme tam mluvili, byl velice ochotný a milý. Nejen personál hotelu, ale i lidé v obchodech a na ulici. Tahle dovolená byla prostě balzám pro duši, který jsem tak potřebovala.

"Uherské Hradiště je považováno za nejvýznamnější město Moravského Slovácka. Bylo vybudováno na místě zaniklého Velkomoravského centra Veligrad. ... Město založil v roce 1257 Přemysl Otakar II. Původně se jmenovalo Veligrad a teprve v 16. století se přejmenovalo na Uherské Hradiště. Město bylo opevněno kamennými hradbami a proto nebylo nikdy dobyto. Staré opevnění dnes připomíná např. Matyášova brána."

Ubytovaní jsme byli v hotelu Koníček, který je významnou památkou města. Je to tam opravdu moc krásné. Ať jste se podívali kamkoli, bylo co prohlížet a všechno bylo dokonale sladěné.


"Klasicistní nadsklepní dům s velmi hodnotným pozdně barokním - klasicistním sklepem je jedním z nejpozoruhodnějších v Mařaticích (pozn. místní část Uherského Hradiště). Má sestupnou širokou šíji s klasicistní valenou hloubkově orientovanou klenbou s jedním párem lunet. Za ní je vlastní rozsáhlý sklep. Má cihelnou valenou stlačenou klenbu a niky s ventilačními otvory. Vnitřní dispozice nadzemí je vystavěna jako hmotová kopie původního objektu.

V objektu bývalé sýpky zřídili v roce 1872 bratři Jan a Tomáš Hrčkovi společně s Eduardem Neugebauerem výrobnu přepychových vozů a kočárů, která měla v roce 1910 dvacet pět zaměstnanců. Zákazníkem firmy byl například rakousko-uherský ministr zahraničí nebo majitelé buchlovského panství Berchtoldové. Po 1. světové válce se firma specializovala na výrobu karosérií, avšak v době hospodářské krize zastavila v roce 1932 svou činnost.

Objekt prošel rozsáhlou rekonstrukcí a od roku 2006 slouží jako hotel a restaurace."

Z pokoje jsem byla unešená. Měl ještě pozůstatky svatební výzdoby z minulého týdne. Nedominovala mu vířivka, jak jsem očekávala, ale velká postel. Musím říct, že to byl nejkrásnější pokoj, ve kterém jsem kdy přespávala. Safari hotel v ZOO ve Dvoře Králové z prvního místa mého pomyslného žebříčku sesadit nemůžu - to je srdcovka, strávili jsme noc v ZOO!!! - takže se budou dělit :-)


Nepředpokládala jsem, že já vířivku využiju. Vždycky mi přijde škoda být zalezlá na pokoji a nebloumat po nových místech. Tentokrát jsem v ní ale strávila víc času než manžel. Holt je potřeba si někdy prohřát kosti :-) Jestli tam ještě někdy pojedeme, chci ji zase.


V celém hotelu byly nádherné květiny. Některé velké a jistě letité. Jejich prohlížením jsem také strávila nějaký čas. Hlavně v zimní zahradě.


Měli jsme polopenzi, to nám vždycky stačí, takže jsme se stravovali pouze v hotelu. Restaurace byla taktéž nádherná a jídlo vynikající. Po večeři jsme do pokoje neodcházeli, ale valili se. Měli domácí levandulovou limonádu - nic jiného jsem nepila :-)


Tolik o místu, ve kterém se nám pobývalo opravdu báječně :-) Někdy příště vám ukážu, kam jsme zajeli na výlet.
Mějte krásné dny!
Vaše Dý

29. června 2017

Za špatného počasí

Dobrý den všem!

Co nám podle kalendáře začalo léto, je počasí příšerné. Předminule jsem psala, že sluníčko praží a je dusno. To v posledních dnech přešlo v bouřky a déšť a zrovna, když máme jet na prodloužený víkend na Moravu. Kvůli výletům mi to nevadí, budeme si památky prohlížet prostě zevnitř, ale mám obavy o zahradu. Bouřka minulý týden s sebou sice nepřinesla kroupy, jako jinde v republice, ale silný vítr nám přetrhl plastové pásky připevňující černý rybíz k opoře a ten se tedy zlomil. Skoro až u země, takže je po stromku. Třeba ten zbylý pahýl ještě obrazí. Ostatní stromky manžel převázal kovovými pásky, ty snad vydrží.


Co nadělám... Obrečela jsem ho, otrhala zralé kuličky a udělala marmeládu. Nedávala jsem žádný želírovací přípravek, pouze cukr a rybíz.




Další bouřka přišla v úterý odpoledne, když jsem se vracela domů. Tmavě modrý, skoro černý mrak byl strašlivě nízko a přímo nad naší vesnicí. Skoro jsem se bála pod něj vjet. Litovala jsem, že u sebe nemám foťák ani mobil, abych tu děsivou, ale krásnou modrou vyfotila. Zřejmě jsem ale dorazila, když se už všechno chýlilo ke konci, protože mě zastihl jen silný prudký déšť.

O něco později jsme vyrazili na chaloupku a já litovala absenci fotoaparátu podruhé. Auto stoupalo do kopce mezi poli. Mraky, teď už šedivé a rozpadající se, byly ještě níž, než předtím ten velký bouřkový. A ještě níž a ještě, až najednou se dotýkaly země a my jimi projeli. Nejdřív jsem myslela, že je to jen pára stoupající z polí a lesů, ale nebyla. Nikdy před tím jsem se s ničím takovým nesetkala. Možná, že vy ostatní ano. Třeba je to na horách (po kterých já moc nejezdím) běžné. Pro mě to byl ale naprosto úžasný zážitek.

Druhý den ráno bylo všude bílo. Od mlhy, samozřejmě, nečekalo mě překvapení jako letos v dubnu :-). V tomhle kraji rybníků a potoků je mlha běžná, ale takhle hustá na mě pokaždé působí pohádkově. Tentokrát jsem pořídila snímky alespoň na mobil, když jsem cestou do práce vyhazovala plasty do kontejneru. Viditelnost u nás jsem odhadovala tak na 10, 15 metrů, ale čím blíž Pardubicím, tím lepší.



I ze špatného počasí můžou vzejít dobré věci a radost :-)
Mějte se fajn.
Vaše Dý

27. června 2017

Knižní novinky v mojí kuchyni

Dobrý den všem!

Dnes bych vám ráda přestavila tři knížky receptů, ze kterých můžu nově čerpat.


Velkou sýrovou nakládačku od autorek Ivy Bartošové a Kateřiny Suché jsem dostala od manžela :-). Pokukovala jsem po ní už delší dobu a podle fotografie na obálce jsem dělala svůj první naložený hermelín. Kromě receptů na nakládání, které jsou jednoduché a ingrediencemi dostupné pro každého, v ní najdete i recepty na pomazánky nebo na grilování. V úvodu je pár informací pro začínající "nakládače".

"Opravdu dobře naložená kniha, aneb první kuchařka nakládaných hermelínů."

"V dobrém sýru najdeš sílu, zvláště pak v nakládaném hermelínu.
A tak neváhejte a pusťte se do nakládání!"



Nalož to - kujeme pi(c)kle v kuchyni od Daniely Turecké je také o nakládání, nicméně je obsáhlejší než předchozí kuchařka, protože se neomezuje pouze na hermelíny. Najdete v ní recepty i na nakládanou zeleninu nebo ryby, pesta a také speciální anglické chuťovky. Na začátku je opět trochu teorie - o sýrech, o sklenicích nebo jak správně nakládat. Jako bonus je na konci i pár nápadů, jak naložit s prázdnými sklenicemi.

"Daniela je stále dobře naložená, kreativní, mladá žena, a tak není divu, že svou vášní pro nakládání začala plnit nejen spíže rodiny a přátel, ale také stránky jedinečné kuchařské knihy Nalož to, která se jako vůbec první v Čechách věnuje nakládání sýrů, zeleniny a nejrůznějších specialit do sklenic."

"Kniha vás nadchne 50 prověřenými recepty na ty nejlepší klasiky i nakládaná jídla netradičních chutí (každý doprovází stylová fotka pokrmu) a dalšími kreativními projekty se sklenicemi!"



Na konec jsem si nechala Zázraky ve sklenici, které jsou v současnosti k dostání v supermarketech Penny a určitě stojí za zmínku. Nic moc jsem od toho nečekala, ale byla jsem velmi mile překvapená. Krásné fotografie (stejně jako u výše uvedených knížek) a recepty rozdělené podle ročních období. Některé jsem už znala a dělala (sedmikráskový med, ořechovka) a některé si ráda vyzkouším poprvé.


Takto posilněna novými knihami jsem se dala do nakládání. Výsledek vám určitě ukážu :-)
Zatím se mějte krásně!
Vaše Dý