Koniklec a včeličky

Myslím, že netřeba slov... Je prostě nádhera, když to takhle bzučí.

Krásné dny všem!

Vaše Dý

Když má kocour půlnoc

Dobrý den všem!

Znáte Mikeše? Ne toho kocoura v botách od pana Lady, ale toho našeho... tedy vlastně od sousedů. :-) Obávám se, že jsem vám ho tu ještě neukázala, takže tohle pro něj bude taková malá premiéra. Známe ho od kotěte, zvykli jsme si na něj a on zase na nás. Do domu nám sice nesmí, ale to ho samozřejmě nezajímá. No, a já mám mít potom to srdce vyhodit ho ven, když si takhle roztomile hoví?

Upír. Pije krev hlavně manželovi... :-)

Poslední krásné jarní víkendy spolu trávíme na zahradě. Je to můj věrný společník. Vyžaduje ale tolik pozornosti a hlazení... Pořád by se jen choval a mazlil. Už ho nosím na ramenou jako stará čarodějnice. :-)

Mějte se fajn!

Vaše Dý

Jednorožec

...z mamčiny háčkovací dílny pro jednu malou slečnu. Myslím, že se opravdu povedl, posuďte sami. :-)

Krásné dny!

Vaše Dý

Jučino poprvé

Dobrý den všem,

dnes se chci prostě pochlubit... :-)

Takový pohled se mi naskýtal každý rok. Samá zelená, pouze v létě zkrášlená červenými kuličkami bezu. Nestěžuji si, je to úžasný pohled. Tenhle kousek zahrady je jeden z nejlepších. Ale prostě mi tam pořád něco scházelo.

Až v loni na podzim jsem to něco dostala. Poprvé za celou dobu, co jsme v domečku, konečně vykvetla juka.

Pro někoho normálka, pro mě skoro zázrak. Pořád jsem se chodila kochat těmi úžasnými zvonečky květů.

Po zimě bohužel nevypadá nic moc, ale utěšuji se tím, že je ještě brzy. Opravdu doufám, že se předvede v plné parádě i letos.

Mějte se fajn!
Vaše Dý

Velká Amerika

Dobrý den všem!

Tak dnes znovu z Českého krasu. Je to krásný kraj a je tam opravdu spousta věcí, které stojí za to vidět. Tři dny, vlastně necelé, které jsme si na to dali my, byly opravdu málo. Předposlední výlet, který jsme si naplánovali, byl na bývalý lom Velká Amerika.

Sem jsem se opravdu těšila. Počasí nám přálo - ochladilo se, už nebylo 30°C, ale jenom příjemných 20, sluníčko občas vykouklo zpoza vypršených mraků a hladina vody v lomu byla opravdu tak úžasně tyrkysová.

Co mě ale zarazilo, byla zase ta spousta lidí. Tady jsem jich tolik prostě nečekala. Menší parkoviště u vyznačené vyhlídky bylo plné, parkovali jsme v řadě aut až kousek za zatáčkou. Odtamtud vedla vyšlapaná cestička podél pole, po které jsme se dostali k lomu. Za celou dobu, kterou jsme na Velké Americe strávili, jsme s mužem nebyli sami. To nám ale výhled samozřejmě nepokazilo. :-)

Mějte se fajn,
Vaše Dý