Místo činu...

...radnice Čáslav. Přesněji obřadní síň městského úřadu. Před třemi lety to pro mě byla jasná volba. Ne Pardubice, ne Přelouč, ani Choltice, ale prostě městečko, které mi tolik přirostlo k srdci. A můj nastávající - rodák - samozřejmě neprotestoval. Přiznávám, že mě trošku zaskočila ta křesílka, ale jinak mám oranžovou ráda. :-)

Třetí narozeniny

Třetí rok v blogovém světě...

I když už nepublikuji pravidelně, pořád se najdou tací, kteří vytrvali a občas nakouknou. I já nadále nakukuji nejen ke svým oblíbeným. Kochám se, obdivuji a nechávám se "nakopnout" do nových akcí. Internet umí být plný bídy a násilí, ale prostřednictvím blogů si v něm umíme udělat i hezky... Takže prosím, jen tak dál!

♥ Díky vám všem! ♥

Krásné dny!

Motýlek Dý

Loukou, lesem na Klínovec

Už to byla docela ostuda, že jsem se za třicet let nebyla schopná na Klínovec podívat. Zvlášť, když jsme pod Krušné hory jezdívali každé léto. Letos jsme to původně v plánu neměli, ale když už jsme byli ve Varech a teploty měli vyšplhat až na 38°C, napadlo nás zchladit se na hoře. (Koupání? Co vám budu povídat... :-D Pokud má voda pod 30°C, je na mě studená.) Auto jsme nechali na záchytném parkovišti u benzinky v Božím Daru a po červené jsme stoupali na Klínovec.

Musím přiznat, že jsem netrénovala, takže do kopce jsem opět trpěla, ale výhledy do krajiny a hlavně cesty loukou byly kouzelné a stálo to za to i v tom vedru (manžel nepotvrzuje... :-D ). Na Klínovci se mi však nelíbilo. Rojila se tam snad všechna létající havěť, ale rojili se i turisté, a to není nic pro mě. Manžel se pokoukal po bajkerech, já se děsila nad jejich sebevražednými trasami a pak hurá dolů do občerstvení.

 

Dobroty ze soboty 19: Prezidentská bábovka

Dobrý den všem!

Časopis "S Penny u stolu" z loňské zimy byl věnovaný stému výročí vzniku Československa a byl nabitý recepty z období úžasné první republiky. Musela jsem ho mít a bude mít čestné místo v mojí knihovně - až mi ji jednou manžel vyrobí :-). A jelikož jsem bábovková, první recept, který jsem vyzkoušela, byl na tuto báječnou bábovku pro pana prezidenta Masaryka.

Ingredience:

• 6 vajec - žloutky a bílky zvlášť
• 100 g změklého másla
• 200 g třtinového cukru
• 300 ml smetany ke šlehání
• 80 g nasekaných vlašských ořechů - ale já všechny ořechy zásadně strouhám, aby si mohli dát i bezzubí prarodiče :-)
• 60 g nasekané čokolády
• 300 g polohrubé mouky
• 1/2 sáčku kypřícího prášku
• 80 g krupicového cukru
• máslo na vymazání a hrubá mouka na vysypání formy
• moučkový cukr na poprášení

Žloutky utřeme s máslem a cukrem do nadýchané světlé pěny. Přidáme smetanu a opatrně promícháme. Vsypeme ořechy, čokoládu a mouku smíchanou s práškem do pečiva. Opět promícháme opatrně, aby čokoláda příliš neobarvila těsto a kousíčky se nerozpadaly. Z bílků ušleháme tuhý sníh, vmícháme do něj krupicový cukr, až se dokonale spojí v lesklou hmotu, a tu zlehka zamícháme do těsta. Pečeme v troubě předehřáté na 180°C 55 minut až hodinu. Vychladlou bábovku pocukrujeme.

"Nahlížet na prvního prezidenta samostatného Československa skrze jídlo nemůže být strhující a bohatý příběh. Jak originální byl myslitel, politik a třeba i vášnivý jezdec na koni, jídlo mu mnoho neříkalo. Viděl v něm prostředek k uspokojení hladu, a ne chuti."

Takto to podle časopisu měl pan prezident Masaryk s jídlem. Nevěřím ale, že by si u téhle bábovky nepošmakoval. :-) Zkuste ji také a nechte si přát dobré chuti!

Motýlek Dý

Letos se barvení vajíček...

...vůbec nevyvíjelo tak, jak jsem si představovala. :-)

"Slovo kraslice pochází ze staročeského slova krásliti, okrašlovati, což původně souviselo s výrazem krásný ve významu červený. Červená měla v lidové symbolice význam síly a života, v křesťanské je to Kristova krev. Vyberte si..."

Časopis Krásný rok, vydání duben 2019

Dle symboliky lidové jsem tedy chtěla sytě červená vajíčka, jaká měla mamka vždycky, když barvila Ovem. Bohužel mně tahle barva na skořápku nějak nechytla. Dala se setřít a do červené měla daleko... No nic. Vajíčka dostala pracovní název "mléčná dráha" :-) a vrhla jsem se na druhou várku osvědčené cibulové klasiky.

Ale co se vyvedlo, to je výhled přes zahradu. Třešeň u sousedů je v plném květu a je to úžasná podívaná. Kéž bychom my měli alespoň jeden takto vzrostlý strom... Všimněte si i betonového motýlka na zahradním domečku. Tolik let se mi válel všude možně a vyčkával na příležitost, která přišla až v novém bydlení. :-)

Mějte se fajn,
Motýlek Dý