Chlouba pana Chlouby

 …aneb u velikána zahradničení, u pana Pavla Chlouby. Zahrada menší, než jsem čekala, ale nabitá úžasnými zákoutími a citlivě a vkusně rozmístěnými dekoracemi. O rostlinách se ani zmiňovat nemusím, samozřejmě dokonalé. Prostě nemůžu mluvit jinak než v superlativech. Letošní víkend otevřených zahrad začal tím nejlepším.

Sněhobílá

Zjistila jsem, že levandulí není na zahradě nikdy dost. Ani v květináčích.

Průhonické květy

Dobrý den všem!

Dnes to bude nálož fotek. Moje první procházka po průhonickém parku mě úplně pohltila. Potřebovala jsem si vyfotit všechno. Od rododendronů všech barev - přes výhledy skrz stromy - po rozličné vlnky na hladině Botiče. Mé nevhodné obutí naší skupince bohužel zabránilo projít si všechna zajímavá místa, ale k vodopádům jsem to dala. Paty do krve, zážitek úžasný.

Mějte se fajn.
Motýlek Dý

Zahrádka vpředu

Dobrý den všem!

Nemělo by se to, ale prostě musím - pochválit se. :-D Na zahrádce před domem jsem si dávala záležet. Rostlinky jsem vybírala spíš srdcem než hlavou, ale myslím, že jsem nesáhla vedle. Teď si vychutnávám plody svojí práce a kochám se. Zrovna hraje prim plicník, pomněnkovec, barvínek a bílé modřence. Své listy začínají rozvíjet bohyšky. Očekávám, že se výsadba dokonale zapojí a obroste pítko ze všech stran.

Mějte se fajn.

Motýlek Dý

Svatyně

Máme tu u nás místo, které je (pokud to tak cítíte) dokonale stvořené k rozjímání. Kousíček lesa, jenž znovu získal pohanský význam díky jediné soše vytesané z kmene lípy. Svatyně bohyně Mokoši. Následující text jsem převzala z webových stránek.

Matku zemi představuje slovanská bohyně

Mokoš.

Je zosobněním vlhké, úrodné a plodné země. Její samotné jméno je pravděpodobně odvozené od kořene mok- mokrý, vlhký. Ze dnů je jí zasvěcen pátek. Hlavní Mokošin svátek připadal na rozhraní října a listopadu, neboť to byl počátek ženských zimních prací. Nejstarší písemná zmínka o Mokoši se nachází v Nestorově Pověsti vreměnných lět, kde se nachází v soupisu kyjevských bohů knížete Vladimíra jako jediné ženské božstvo. Její jméno se pak nachází téměř ve všech ruských kázáních proti pohanství z 11.-14. století. Zajímavé je, že je většinou jmenována ve spojení s vílami či rožanicemi (sudičkami). V severoruském folklóru je dodnes známa postava zvaná Mokuša, jež je považována za ochránkyni přadlen, její neviditelný příchod ohlašuje zvuk vřetene. Po příchodu křesťanství převzal uctívání Mokoše kult Matky boží, v pravoslavném prostředí pak také sv. Paraskeva, která je také podle dnu, jež jí je zasvěcen zvána u jižních Slovanů Petka, u východních Pjatnica. Mimo východoslovanské prostředí písemné zprávy o Mokoši neexistují.