20. listopadu 2019

Svatomartinský

Dobrý den všem!

Letos jsem se o svatém Martinovi nechtěla vůbec zmiňovat, ale když k mému překvapení manžel dvanáctého v noci hlásil "je bílo" a já nevěřícně spěchala k oknu a uviděla, jak padají ty úžasně velké vločkové chuchvalce, jaké si přejete na Vánoce, dostalo mě to do sváteční nálady. Kdyby nebyla tma, vyběhla bych s foťákem hned na zahrádku, ale focení se stativem nemám nacvičené. Nechala jsem si to až na ráno, jela jsem kvůli tomu i později do práce (protože už je tu to hrozné období do práce za tmy - z práce za tmy), ale prostě jsem si první letošní sníh chtěla zvěčnit. Čekala jsem, až se trochu rozední, ale ejhle, pršelo... :-/





O víkendu jsem se pustila i do rohlíčků. Motala jsem je z tohoto tvarohového těsta, které jsem si nechala den odležet v lednici - je to tak nejlepší - a náplň jsem dělala dvojí. Jednu z úžasných bezinkových povidel (nad nimi se rozplývám pokaždé, protože jsou prostě skvělá) a druhou z vlašských oříšků, vanilkového cukru a bílku.




Sv. Martin


A ještě co o svatém Martinovi říká knížečka Pověsti a legendy od Kláry a Jiřího Trnkových, ze které jsou úryvky i obrázek níže.

Jeho jméno znamená "odvážný a smělý". Následoval svého otce a stal se vojákem u císařského jezdectva, je tedy patronem vojáků, jezdců a koní, ale i kovářů, krejčích, vinařů, pastýřů, chudáků nebo vězňů. Nechal se pokřtít a po odchodu z armády se teologicky vzdělával.


"Ve jménu křesťanské lásky se zastával odsouzenců, zachraňoval nespravedlivě vězněné, snažil se zabraňovat rozsudkům smrti.

...Zemřel v osmdesáti letech a 11. listopadu byl podle svého přání pohřben do prostého hrobu mezi věřící...

...Další pověsti se vztahují k husám... rušily biskupa při kázání kejháním a za trest pak skončily na pekáči. Proto prý při svatomartinském posvícení patří na stůl pečená husa.

U nás býval svátek svatého Martina důležitým dnem v životě čeledínů a děveček, protože jim končívala roční služba a dostávali za svoji práci odměnu."


To je pro chudinky husičky dost tvrdý trest... Ale je pravda, že my si ji každý rok dopřáváme taky. Letos byl Martin prostě se vším všudy a já jsem si ho užila. Ze sněhu jsem se radovala jako malé dítě :-) a jsem moc ráda, že se ještě umím takhle radovat.

Tak díky, svatý Martine, žes přijel, a vy se mějte fajn!
Motýlek Dý

7 komentářů:

  1. Ahoj Dý,
    rohlíčky vazerajú super a určite tak aj chutili. Vďaka za recept, niekedy ich rada vyskúšam :-)
    Pekný večer, pá
    A.

    OdpovědětVymazat
  2. Také jsem se radovala z prvního sněhu, jak malé dítě a byl to tak báječný pocit!!! Hlavně já mám ráda pranostiky a tak. A o to víc, když se to vyplní. Má to pro mě takové zvláštní kouzlo.
    Rohlíky vypadají báječně.
    Krásné dny.
    Danča

    OdpovědětVymazat
  3. První sníh má své kouzlo :-). A rohlíčky taky - míň romantické, ale zato chutné ;-).
    Mód "do práce za tmy z práce za tmy" nemám ráda. Zatím ještě občas zvládnu aspoň jedno "za šera", ale brzo bude hůř :-(

    OdpovědětVymazat
  4. Dý, moc krásně se ti ten svatomartinský sníh povedlo zachytit, byl opravdu jen na chviličku.
    Rohlíček bych si dala, i když je dávno jiné datum!
    Měj hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
  5. K nám Martin na bílém koni nepřijel. Stačilo by pár vloček. Ale je fakt, že tak, jako u vás někde přeci jenom projel, sice rychle, ale přece!
    Martináky se u nás pečou každý rok. Já mám ráda makové, jenže moji blízcí mák nemusí :-(.
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  6. Dý, sníh jsem potkala na cestách, pár dní po sv. Martinovi a bylo ho opravdu hodně, ale dlouho nevydržel. :o) Rohlíčky vypadají lákavě, já je ještě nikdy nepekla. Tak snad někdy..
    Přeji krásné dny. D.

    OdpovědětVymazat
  7. Dý, krásně zasněžíno. Já ho potkala na cestách až 13.11., ale to se činil. Bílo bylo.
    Měj krásnou neděli. D.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za čas, který jste mému blogu věnovali. ♥