pátek 12. října 2018

Bezinková povidla


Dobrý den všem!

Pamatujete na šátečky (z tvarohového těsta), které jsem pekla letos na masopust? Jestli ano, jistě si také pamatujete, že jsem je plnila bezinkovými povidly. Byla a stále jsem z těchto povidel nadšená, protože jsou ohromně dobrá a podle mě mnohem lepší než ta švestková, nebo jiná.

Potřebujete:
  • 1 kg bezinek
  • 2 až 3 lžíce medu
  • 200 g cukru krystal
  • 50 g strouhaného perníku
  • šťávu z 1 citronu
  • 1 až 2 lžíce rumu



Bezinky rozvaříme s vodou na kaši, necháme vychladnout a prolisujeme. Do vylisované šťávy přidáme cukr, perník, med, citronovou šťávu a rum. Za stálého míchání vaříme, dokud nám vše nezhoustne v povidla. Ještě teplé plníme do skleniček a sterilujeme 10 až 15 minut při 80°C. Já jsem povidla nesterilovala, jenom jsem je obrátila dnem vzhůru a nechala vychladnout.



Mňam... Až jsem z toho dostala chuť na ty dobré povidlové šátečky. A mimochodem, z těchhle bezinek vylezl ten kouzelný šneček. :-)
Vaše Dý

úterý 9. října 2018

Dýňobraní


...v zahradním centru Hortis u Čáslavi. Tady jste mohli nasáknout správnou atmosféru. Úžasná zahrada v barvách podzimu a dýně všude kolem. :-) Jsem moc ráda, že se nějaká dýňová akce konala i blízko nás a mohli jsme vyrazit. Bylo to příjemně strávené odpoledne.

 





Probíhala soutěž o nejkrásnější dlabanou dýni. Vyhlášení jsem bohužel prošvihla, ale muselo to být těžké vybírání. Povedly se opravdu všechny.



Po celém zahradnictví najdete keramiku od paní Jany Duškové z Luže. Její výtvory jsou ze šamotové hlíny, takže by měly odolat vysokým teplotám i mrazu. Mám od paní Jany od minulého roku andělku na krbovkách a nepraskla, drží.






Před odjezdem domů jsme si dali ještě jedno závěrečné kolečko po zahradnictví. Jak se sluníčko klonilo k západu, bylo všechno nějak hezčí a romantičtější.





Mějte se fajn,
Vaše Dý

středa 3. října 2018

Karlštejn

Dobrý den všem!

Dnes budu pokračovat v naší minidovolené v Českém krasu. Druhý den jsme si vyhradili na Karlštejn a zatopené lomy Malá a Velká Amerika. Původní plán byl vyrazit vlakem z Řevnic do Karlštejna, tam pěšky od hradu k lomům a zpátky zase od hradu procházkou po turistické stezce na vlakové nádraží do Zadní Třebáně. No... Jelikož jsem vám už psala o Mořince, nemusím vysvětlovat, že jsme se raději přemisťovali autem. :-) Ale taky to bylo kvůli počasí. Chvíli déšť, chvíli sluníčko. Bylo jasné, že zmokneme, tak ať si pak v autě můžeme zatopit.


Kostel sv. Palmácia, na ten bych se někdy příště ráda podívala blíž.


Posezení u sochy sv. Šebestiána.



Zaparkovali jsme u nádraží, přešli jsme most a uličkou lemovanou karlštejnským pivem, oplatkami a nejrůznějšími suvenýry jsme stoupali k hradu. Pomalu vykukoval zpoza střech a stromů, až se vyloupl v celé své kráse. 






Musím se přiznat, že čím jsme hradu byli blíž, tím méně se mi líbil. Určitě za to mohla i ta spousta lidí. Byla jen chvíle po desáté, když se z autobusů vyvalily davy. Nádvoří, kam se mohlo bez lístků, nebylo nic moc, ale výhledy na krajinu kolem a pod námi stály za to.






Místo na prohlídky jsme vyrazili cestou pod hradem na Malou Ameriku. Schylovalo se k dešti, ale oba jsme to vítali, protože takové dusno, jaké se udělalo, jsme nečekali. Litovala jsem, že nejdu v plavkách.


Pokračování někdy příště. :-)
Mějte se fajn!
Vaše Dý

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...