...a kapičky vláhy, které se drží na jeho sametových listech. Úžasná podívaná.
...tak jsme i letos museli zajet do Mravína. Nedá se nic dělat, nešlo to jinak. :-) A k mému potěšení jsem přemluvila tchyni, aby vyrazila s námi. Nebrala jsem si foťák, abych se jí mohla dostatečně věnovat, ale stejně jsem si to tam pak obíhala s mobilem...
...po Českém Krumlově s nahlédnutím do Kouzelných bylinek. Nejmilejší zakončení víkendu otevřených zahrad.
...jsme si nechali na závěr upršené soboty. Tady nás dostihl další liják a únava z prošmajdaného dne. Musím přiznat, že jsme sem zajeli spíš už jen z povinnosti, abych si odškrtla poslední položku na seznamu otevřených zahrad. Nicméně nás tu pan majitel velice rychle probral, pobavil, napojil a nakrmil. A obdaroval. Odcházela jsem nejen s vytouženou sazeničkou divokého rajčátka.
Dříve tyto rozsáhlé zahrady poblíž Českých Budějovic nesly pojmenování Pozemské nebe, což naprosto vystihuje můj pocit z tohoto místa. Místní ženy bych opravdu nazvala vílami, děti bych ráda posílala na akce do Měsíčnice, kdybych nějaké měla, a sama bych prošla nejlépe všemi kurzy, které tu nabízí. Opravdu jsem litovala, že bydlíme tak daleko a že nic podobného ve své domovině nemám. Sem bych si chodila léčit duši.
