Abyste tomu rozuměli, ničitel je pejsek manželových rodičů, jack russel teriér Jack. Zmiňovala jsem ho tady na blogu jen jednou v tomto příspěvku. Ani nevím proč jenom jednou. Je to brouček, všichni ho milujeme. Ničitel mu říkám proto, že prostě všechno zničí. A do všeho se dostane a taky u všeho je. Když tchyně plní myčku, funguje Jack jako program předmytí. U oběda zase supluje funkci robotického vysavače. Když tchyně třídí prádlo, krade jí ho a má z něj novou hračku. O pantoflích, rukávech nebo mých vlasech spletených do copu ani nemluvím... Obvykle věci prostě ničí a ničí... dokud je nezničí. Je to holt velmi temperamentní a mladý pejsek. :-) Byly mu teprve dva roky. Ať vyvede cokoliv, nedokážu se na něj zlobit.
Jack byl poslední narozený ze čtyř štěňátek. Chudáček se jako jediný ani nedokázal dostat z ohrádky, když jsem ho byla zamluvit. Vypadalo to nadějně - že by nemusel tak zlobit, jako jeho sourozenci. Byl božííí.
Jak rostl, byl prostě skvělej. Měl zoubky jako jehličky, to byla bolest.
Pak nastalo období nefocení, protože to nemělo cenu. Prostě nebyl ani vteřinu v klidu a můj starý foťák to nepobíral.
Teď je o něco klidnější a posedí už déle. A když má člověk postřeh, fotka je na světě. :-)
Minulý týden, jak jsem psala v úvodu, mu byly dva roky. Pořídila jsem mu dle mého mínění pevnou hračku a vlastnoručně upekla sušenky. :-) Asi vám to bude připadat směšné, ale jak já byla nervózní, jestli mu budou chutnat! :-D Oddychla jsem si, když se do sušenky bez váhání pustil. :-) A hračka ho zaměstnala na celý zbytek večera. Jsem si jistá, že už ji překousal a má z jedné dvě.
Vaše Dý
Dý, je boží stále, rozkošňák jeden. Také bych mu vše odpustila. :o)
OdpovědětVymazatHezkou neděli. D.