Roznášení svatebních koláčků jsme si naplánovali na den mých narozenin, na které jsem tak úplně zapomněla. Když mi ráno na mobilu zapípala smska s přáním od kamaráda, byla jsem opravdu zaskočená. Nicméně povinnost byla v tomto případě příjemnější než myšlenky na slavení, protože to znamenalo odškrtnout si další věc na svatebním seznamu. Čekalo nás hodně ježdění - rodiny máme totiž padesát kilometrů od sebe - ale počasí na to bylo akorát a ani nehrozilo, že by se nám v autě něco rozteklo.
Košíčky byly čistě bílé a to mi dávalo možnosti, pokud jde o zdobení. Kombinovala jsem stužky s různými aplikacemi.
Motýlka jsem si nemohla odpustit :-)
Nakonec jsme se rozhodli obdarovat více známých, než jsme plánovali, a musela jsem dokupovat krabičky. Ty původní už jsem nesehnala, ale vůbec to nevadilo :-)
S některými kamarádkami jsem se dlouho neviděla a návštěva u nich se nám protáhla... Některé návštěvy jsme museli nechat až druhý den. Moje svědkyně mě navíc překvapila dárkem k narozeninám :-) Dostala jsem tuhle krásnou zajímavou orchidej :-)
Byla jsem hodně nervózní, že tuhle akci nezvládneme za jeden jen. A stalo se. Ale koláčky byly výborné, skvěle jsme si popovídali s přáteli a já mám ze všeho dobrý pocit :-)
Vaše Dý
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za čas, který jste mému blogu věnovali. ♥